Jak Orin přežil...

Od nového roku se nestalo nic zvláštního - až na jednu vycházku v zahradách Kinských. S kamarádkou Ivanou a její strakajdou Bonnie jsme se šli projít v neděli do tohoto krásného parku. Orin ho zná a má rád, protože je tam plno možností k osvěžení. Když se vykoupal v druhém, horním rybníčku, tak se seznámil s fenkou rhodéského ridgebacka a společně se honili okolo. Když běželi po nedalekém svahu, fenka Orina nadběhla, on rychle uhnul a při tomto manévru se dostal na římsu vchodu ve svahu a najednou byl ve vzduchu. Ještě se stihnul rychle otočit, ale na mokré římse mu to uklouzlo a i když se ještě zachytil packou, tak pád byl neodvratitelný. Díky zachycení packou se ještě ke všemu "blbě" přetočil a dopad ze 4-5m na beton byl na bok.

Rána to byla obrovská, šok můj, okolí i psa o to větší. Naštěstí se otřesený Orin ihned zvednul a trochu mimo kulhal na levou přední směrem ke mně. Když jsem ho rychle prohmatala a uklidnila, tak se mi na první dojem nezdálo, že by mu něco bylo, ale vnitřní krvácení samozřejmě neodhalíte. Vzaly jsme ho tedy s Ivanou okamžitě k veterináři. Už cestou k autu se ale brzy otřepal a zápasil se mnou, že chce zůstat v parku si hrát se psy. Kdyby mu nezačala mírně téci krev z nosu, nikdo by nepoznal, že mu něco je. Panika člověka však dělá své a jak jsem ho neustále prohlížela cestou k autu, tak se mi zdálo, že se mu dělá boule na boku a to by bylo opravdu zlé. Šlaply jsme tedy na plyn a vyrazily směr veterina Na vyhlídce, s kterou má Ivana skvělé zkušenosti.

V ordinaci Orin vypadal jako špatný pokus o vtip - veselý, akční psík, očividně otrávený bytím na veterině. Jen občas si odlehčil přední nožku, krev od nosu si umyl v misce s vodou a boule už nebyla k nalezení. Veterinář se na mně podíval skeptickým pohledem, zda je to opravdu ten pes, kvůli kterému jsme volaly. Přístup však měl velmi důkladný a profesionální. Postupně Orin podstoupil sonografické vyšetření břišní dutiny, rtg břišní dutiny a hrudníku, celkové vyšetření s prohmatáním a částečným rtg všech končetin. Výsledek byl k neuvěření - Orinovi prostě nebylo vůbec nic. Vše v pořádku. Samozřejmě jsem si oddychla, ale zároveň to prostě vůbec nechápala. Stejně jako veterinář, kterému zde kvůli podobnému pádu minulý týden umřela fena. Takže nakonec asi Orinkovo "blbé" přetočení bylo šťastné přetočení na bok, které mu zachránilo nejednu zlomeninu, možná i život.

P.S.: Stavba ve svahu je zde opravdu nebezpečná, už víckrát jsem jí tak předtím označila. Nenápadně trčí ze svahu, ale je v jeho rovině jen s malou zídkou, takže pes nebo dítě běží ze svahu a najednou pod sebou nic nemají. Dejte si na to tedy ostatní pozor!