První návštěva štěňátek

Návštěva vrhu v 16 dnech rozhodně není obvyklá, ale jelikož jsem zrovna byla na dovolené v Českých Budějovicích, tak jsem chovatele poprosila, zda by to přeci jen nebylo možné. No a ono to vyšlo! Nutno dodat s velkou pomocí pana Šupky, který si mě vlastně odvezl k sobě na nášvtěvu. :o)) De facto si mě i odvezl. Ještě jednou moc děkuji za tak velkorysou pomoc a nabídku!

Dle prvních fotek narozených štěňat jsem si vybrala 3 favority (z 5 kluků), ale samozřejmě se vše mělo odvíjet podle délky srsti. Štěňátka, nebo spíše morčátka, byla kouzelná! Ještě jsem takhle malý prcky neviděla. Vždy jsem se ke štěndům dostala nejdříve v 1 měsíci. Hned mi byl ukázán Bruno, že už má vlnité uši a že by asi mohl být chlupatý. Porovnávali jsme srst všech štěňat navzájem, až jsem si říkala, že by to mohl být vědní obor. :o)) Kromě Bruníka jsem ještě možná delší srst typovala u jednoho štěnda. Po pravdě to bylo ale spíš zbožné přání, jelikož se mi rozmístěním černých fleků líbil mnohem více. Já radši strakatější (tedy s větším podílem bílé/tečkované plochy oproti černým plochám) strakáče a Bruno byl zrovna ten nejtmavší z vrhu a dle fotek pro mne jasný největší outsider.

Štěnda krátce koukala. Každého jsem si vyndala z bedýnky a prohlížela si je. Právě Bruno a bráška s lysinkou byli jediní, kteří byli potichu a nekňučeli. "Lysinkáč" byl opravdu pěkný a spokojeně mi usnul na klíně, když jsem ho zkoumala. V tu chvíli se mi v hlavě opět spustil boj, jestli si prostě radši nevzít krátkosrstého, ale strakatějšího dle mých představ. Pak jsem znovu zkoumala Bruníka. Když jsem ho držela v rukách před sebou, najednou zvedl hlavičku a upřeně se mi podíval do očí. Úplně mě z toho pohledu zamrazilo...

Na místě jsem si tedy štěndo nevybrala, rozhodla jsem se ještě čekat, zda se z lysinkáče taky nevyvrbí rocker. Přeci jen bylo štěndům ještě málo a ta možnost tu byla. Celou cestu zpět jsem ale před sebou měla Brunův pohled a z 80% bylo jasno. :-)

O týden později se to rozseklo definitivně... Lysinkáč rocker nebude a i bez toho už jsem stejně byla rozhodnutá si vzít Bruníka. Pohled je u mne rozhodující a jestli si mne takhle vybral, musí to být osud. :-)